Přehled kategorií
- Vše
- Nezařazené (9)
- Analýza (6)
- Certifikace budov (6)
- Energetický management (18)
- Legislativa (10)
- Měření (2)
- Snižování uhlíkové stopy (5)
- Uhlíková stopa (5)
- Úspory (6)
- Vtipné (1)
O našem blogu
Přečtěte si, proč tento blog píšeme. Najdete zde také informace pro přispěvovatele.
Stavební povolení pro fotovoltaickou elektrárnu v ČR
V rámci evropského přechodu k bezemisní energetice získávají fotovoltaické elektrárny na významu. Ačkoliv se mnoho článků věnuje aktuální situaci na trhu s FVE, málokterý se zaměřuje na komplexní proces povolování těchto elektráren v České republice. V tomto článku vás provedeme krok za krokem procesem získání stavebního povolení pro fotovoltaické elektrárny, od žádosti až po kolaudaci, a upozorníme na potenciální překážky, s nimiž se můžete setkat na stavebním úřadě.
V dnešní době, kdy celá Evropa přechází na bezemisní energetiku jsou fotovoltaické elektrárny ožehavým tématem, který rezonuje společností. Velké množství článků se věnuje současné situaci na trhu s FVE, velkým tématem je návratnost FVE a také recenze na FVE a společnosti, které je provádí. Pokud ale stavíte větší elektrárnu, která podléhá povolovacímu procesu, může vás začít zajímat, jak se vlastně taková elektrárna řeší na stavebním úřadě a co je třeba všechno doložit pro vydání povolení. Není to úplně jednoduché téma, a to hned z několika důvodů. V tomto článku se pokusím nastínit, jak probíhá takový proces stavebního povolení a jaké překážky můžou potkat žadatele na stavebním úřadě, při kontrolách FVE a při závěrečné kolaudaci.
Žádost o stavební povolení fotovoltaické elektrárny
Pokud stavíte fotovoltaickou elektrárnu nad 50 kW, nevyhnete se povolení od stavebního úřadu. Dle Zákona č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu § 103, odst. 1), odrážka e) se nemusí žádat o stavební povolení na FVE, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou. Tyto podmínky jsou ale zřídkakdy splněny všechny.
Žádost o stavební povolení není v podstatě nic složitého. Je ale třeba dodržet všechny náležitosti s tím spojené. Konkrétní daný postup v podstatě neexistuje a většinou je celý povolovací proces založen na komunikaci se stavebním úřadem. V první řadě je třeba zjistit na úřadě, jakým způsobem chce k povolení přistupovat. Stavební úřad může zvolit v podstatě pouze tři postupy:
- Klasické stavební povolení
- Společné povolení a územní rozhodnutí
- Posouzení žádosti dle vyhlášky MMR
Stavební povolení
Pokud si stavební úřad vyžádá klasické stavební povolení, je třeba vyplnit žádost o stavební povolení. Tu lze stáhnout na webu Ministerstva pro místní rozvoj. Tam najdete ke stažení vzor žádosti, který mají často i stavební úřady na svých stránkách. Dále je také třeba se podívat do vyhlášky č. 499/2006 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb, konkrétně do přílohy č. 12. V této příloze je podrobný seznam dokumentace a její podrobné členění. Pro střešní FVE se dokumentace bude skládat z:
- Průvodní zpráva
- Souhrnná technická zpráva
- Situační výkresy
- Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
- Dokladová část
O první 4 body se postará projektant nebo projekční firma. Tuto část v tomto článku rozebírat nebudeme. Poslední bod se týká dokladové části. V této části po vás u střešní FVE bude úřad vyžadovat stanoviska dotčených orgánů neboli DOSS (dotčené orgány státní správy). Tato část bývá časově nejnáročnější, a proto je dobré jí začít řešit co nejdříve. Nejčastěji budou vyžadovány stanoviska hasičského záchranného sboru. Velmi často také úřady vyžadují stanoviska Krajské hygienické stanice, případně stanoviska územního plánování nebo životního prostředí. Velmi záleží také na tom, kde se FVE nachází. Stavba se může nacházet blízko silnice, železnice, v památkové zóně nebo blízko letiště. Úřad si tedy může vyžádat stanoviska drážního úřadu, ředitelství silnic a dálnic nebo odborů památkové péče či stanovisko letiště apod. Vždy záleží na lokalitě, kde chcete stavět a také na pečlivosti úředníka, který vaši žádost posuzuje.
Společné povolení a územní rozhodnutí
Tato varianta není tak častá, nicméně se může stát, že úředník bude chtít stavbu i umístit. Pokud se takto rozhodne, lze využít přílohu č. 8 vyhlášky č. 499/2006. Rozdíl v dokumentacích mezi přílohou č. 8 a č. 12 v podstatě nejsou. Oproti žádosti o stavební povolení se změní v podstatě pouze formulář žádosti. Samotný proces povolení probíhá stejně, jako proces stavebního povolení.
Posouzení žádosti dle metodiky MMR
V roce 2014 vydalo MMR „Metodickou pomůcku Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení“. Následně ji roku 2019 aktualizovalo dle platných zákonů a vyhlášek a také vydalo zjednodušenou tabulku. Tato tabulka prošla revizí při poslední změně stavebního zákona v roce 2023, kterou jsem popisoval v odst. 1.1. Dle této tabulky lze povolení elektrárny posoudit i tak, že za jistých podmínek nemusí vůbec vyžadovat stavební povolení a tím pádem ani kolaudaci. Tyto podmínky jsou vypsány v odst. 1.1. Tyto podmínky se tedy vztahují jak na elektrárny do 50 kW, tak i nad 50 kW. S tímto případem jsem se zatím setkal jen výjimečně. Tato metodika by měla usnadnit povolovací proces elektráren, nicméně ze zkušenosti spíše přidělala problémy a proces povolení výrazně neurychlila. Další problém je, že stavební úřad o této metodice často neví. Pokud už úřad zvolí posouzení dle této metodiky, je vždy na konkrétním referentovi, jak si vyloží dané podmínky metodiky a dost často se stane, že si stejně vyžádá žádost o stavební povolení.
*zdroj Ministerstvo pro místní rozvoj
Stavební řízení a povolení
Jakmile doplníte vše potřebné, co si po vás stavební úřad vyžádá, zahájí vám stavební řízení. Toto řízení trvá zpravidla 10-14 dní a během této doby má kdokoliv z dotčených orgánů či sousedů právo se vyjádřit k žádosti. Většinou ale již stanoviska od dotčených orgánů vyřídíte před zahájením stavebního řízení. V tomto období také pošle stavební úřad výzvu k zaplacení správního poplatku. Tento poplatek se vystavuje na základě formy povolení. Zde je možné, že na vás bude stavební úřad zkoušet vyšší poplatek, než by správně dle zákona měl. Vždy si raději zkontrolujte, že jsou ve výzvě všechny dílčí poplatky vyměřeny oprávněně dle zákona č. 634/2004 Sb. Zákon o správních poplatcích.
Pokud zaplatíte správní poplatek a vše je v pořádku, za přibližně týden až 14 dní od skončení lhůty pro vyjádření dotčených orgánů byste měli obdržet stavební povolení. Zde pozor na zahájení stavby. Zahájit stavbu můžete, až povolení nabyde právní moci. To bývá ze zákona 30 dní po vydání stavebního povolení. S nabytím právní moci je úřad povinen předat potvrzen dokumentaci a štítek s nápisem STAVBA POVOLENA. Tento štítek se pak vyvěšuje na stavbu. Společně s ním by na stavbě měla být ještě autorizovaná DSP, stavební povolení a dokument o nabytí právní moci.
Kolaudace
Pokud projde stavba stavebním řízením a je na ni vydáno povolení od stavebního úřadu, je povinnost stavebníka pozvat stavební úřad na kolaudaci stavby. Kolaudace je v podstatě kontrola stavebního úřadu. Úřad kontroluje, zda je stavba provedena dle odsouhlasené dokumentace a splňuje všechny náležitosti dle stavebního povolení. Před schůzkou se stavebním úřadem je třeba si zařídit stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby. Dotčené orgány jsou vypsané ve stavebním povolení. Některé stavební úřady na kolaudaci ani nemusí přijít, pokud jim stanoviska předem nedoplníte. Pro získání některých stanovisek, jako například HZS je třeba pozvat i jejich zástupce na prohlídku stavby. Ti jsou nejdůležitějším kontrolním orgánem při výstavbě FVE. HZS řeší také aktualizaci dokumentace zdolávání požáru a stavebník je povinen ji zpracovat dle § 34 odst. 1 vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění vyhl. 221/2014 Sb. Ta většinou pro vydání stanoviska HZS k užívání stavby není potřeba ale určitě je potřeba její aktualizace o FVE a odsouhlasení od HZS.
Samotná kolaudace poté probíhá velmi individuálně v závislosti na stylu konkrétního referenta. Někteří referenti jsou pečliví a chtějí projít celou stavbu a zkontrolovat každý prvek, který byl instalován a postaven. Někteří referenti na stavbu nechodí a kolaudace probíhá na úřadě, tzv. od stolu. Pokud máte k dispozici všechny vyžádané podklady, kolaudační stanovisko je většinou vydáno do několika dnů. Kolaudační stanovisko je již finální dokument stavebního úřadu. Žádná další komunikace se stavebním úřadem již není nutná.
Následuje proces připojení elektrárny a komunikace s distributorem. To vyžaduje již zkušeného odborníka, který se v tomto oboru pohybuje a ví, jak komunikovat s distributory a zařizovat potřebné doklady. Tomuto tématu se budeme věnovat v jiném článku.
- 22. říjen, 2023
- Od: Tým enerfis
- Kategorie: Energetický management, Legislativa, Úspory