Články z kategorie: Analýza

Renovační pas budovy představuje praktický nástroj, který převádí složitou renovaci domu do jasného, systematického plánu krok za krokem. Pomáhá vlastníkům optimalizovat investice, dosáhnout výrazných energetických úspor a vyhnout se chybám, které vznikají při nekoordinovaných rekonstrukcích. V kontextu nové evropské legislativy se navíc stává klíčovým prvkem budoucích renovací i čerpání dotací.

     V první části našeho tématu jste se dozvěděli, jak funguje energetická arbitráž, co ovlivňuje cenu elektřiny na spotovém trhu a jaké příležitosti i rizika tato strategie přináší pro odběratele.

     Nyní v tématu pokračujeme. To, zda je bateriové úložiště vhodnou investicí pro energetickou arbitráž, není jednoduchou otázkou. Do hry vstupuje celá řada technických i ekonomických faktorů – od účinnosti baterie, její životnosti a velikosti, přes distribuční poplatky až po strategii řízení nabíjení a vybíjení. Tento článek rozebírá klíčové technické aspekty, které je nutné při rozhodování zvážit.

Energetická arbitráž, tedy nákup elektřiny za nízkou cenu na spotovém trhu, její uložení do bateriového systému a následný prodej nebo využití při vyšší ceně, představuje s rozvojem obnovitelných zdrojů a bateriových technologií stále aktuálnější téma. V našem dvou dílném článku se podíváme na aspekty, které ovlivňují ekonomickou návratnost investic do bateriových úložišť. Jejich využití jsme zúžili na právě zmíněnou energetickou arbitráž ve spojení se standardním využitím jakožto úložiště pro přebytky z obnovitelných zdrojů. 

Informace uvedené v článku vychází z našich zkušeností a poznatků, kdy matematickými modely odpovídáme na dotazy, jaká velikost úložiště je pro klienta nejvýhodnější pro daný typ provozu a využití.

Carbon Risk Real Estate Monitor (zkr. CRREM) je nástroj na výpočet uhlíkové stopy budovy, poskytující analýzu a předpověď vlivu investic do dekarbonizace na ekologickou zátěž budovy. 

Rostoucí důraz na eliminaci antropogenních negativních vlivů na životní prostředí obecně, a klima pak zvláště, nutí firmy k daleko aktivnějšímu přístupu nad rámec povinných regulatorních požadavků. Prohlubování firemní zodpovědnosti a zapojování stále většího počtu firem do mitigačních a adaptačních politik umožnil vznik zcela nového sektoru služeb, které firmám v tomto úsilí pomáhají nabídkou nástrojů, procesů či opatření. Z nich jedním nejznámějším je tzv. offset uhlíkové stopy neboli kompenzace firemních emisí CO2 a dalších skleníkových plynů mimo firmu samotnou.

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, nebo na úrovni firmy a výrobku. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě a je vyjádřená v ekvivalentech CO₂ (CO₂e).

p>Trpí Vaše stavba vlhkostí a vy nevíte, jak se jí zbavit? Představujeme Vám tři nejběžnější metody v boji proti vlhkosti, příklady jejich implementace na modelové stavbě trpící vlhkostí a přibližnou cenu různých variant.

Vzhledem k tomu, že člověk tráví v budovách většinu svého času, je nutné se zaobírat kvalitou vnitřního prostředí. Tepelně-vlhkostní mikroklima vnitřních prostor má veliký vliv na pohodu a zdraví člověka, a tím ovlivňuje mimo jiné i jeho pracovní výkon. Při návrhu objektu musíme na toto pamatovat. Problémy se ale mohou vyskytnout i během jeho užívání. V obou těchto případech nám s řešením problému může pomoci simulační program Design Builder.

Společnost BP (British Petroleum) nedávno vydala pravidelný report s výhledem energetické poptávky na příští dvě dekády. Podle BP bude do roku 2035 potřeba o 41% více energetických zdrojů zahrnující ropu, zemní plyn, uhlí, jádro, vodu a obnovitelné zdroje. S roustoucí spotřebou je předpokládán i celosvětový nárůst produkce CO2 o 29%. Nárůst potřeby bude zapříčiněn přávažně roustoucí spotřebou v zemích mimo OECD  (Organisation for Economic Co-operation and Development).  Například v EU je předpoklad dokonce klesající potřeby a to o 6% do roku 2035.