Články z kategorie: Analýza

Rostoucí důraz na eliminaci antropogenních negativních vlivů na životní prostředí obecně, a klima pak zvláště, nutí firmy k daleko aktivnějšímu přístupu nad rámec povinných regulatorních požadavků. Prohlubování firemní zodpovědnosti a zapojování stále většího počtu firem do mitigačních a adaptačních politik umožnil vznik zcela nového sektoru služeb, které firmám v tomto úsilí pomáhají nabídkou nástrojů, procesů či opatření. Z nich jedním nejznámějším je tzv. offset uhlíkové stopy neboli kompenzace firemních emisí CO2 a dalších skleníkových plynů mimo firmu samotnou.

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, nebo na úrovni firmy a výrobku. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě a je vyjádřená v ekvivalentech CO₂ (CO₂e).

p>Trpí Vaše stavba vlhkostí a vy nevíte, jak se jí zbavit? Představujeme Vám tři nejběžnější metody v boji proti vlhkosti, příklady jejich implementace na modelové stavbě trpící vlhkostí a přibližnou cenu různých variant.

Vzhledem k tomu, že člověk tráví v budovách většinu svého času, je nutné se zaobírat kvalitou vnitřního prostředí. Tepelně-vlhkostní mikroklima vnitřních prostor má veliký vliv na pohodu a zdraví člověka, a tím ovlivňuje mimo jiné i jeho pracovní výkon. Při návrhu objektu musíme na toto pamatovat. Problémy se ale mohou vyskytnout i během jeho užívání. V obou těchto případech nám s řešením problému může pomoci simulační program Design Builder.

Společnost BP (British Petroleum) nedávno vydala pravidelný report s výhledem energetické poptávky na příští dvě dekády. Podle BP bude do roku 2035 potřeba o 41% více energetických zdrojů zahrnující ropu, zemní plyn, uhlí, jádro, vodu a obnovitelné zdroje. S roustoucí spotřebou je předpokládán i celosvětový nárůst produkce CO2 o 29%. Nárůst potřeby bude zapříčiněn přávažně roustoucí spotřebou v zemích mimo OECD  (Organisation for Economic Co-operation and Development).  Například v EU je předpoklad dokonce klesající potřeby a to o 6% do roku 2035.